Quotessence
Home / Quotes / Quote by Helen Dunmore

Quote by Helen Dunmore

Work

Your Blue-Eyed Boy

Browse quotes and source details for this work. more

Author

Helen Dunmore

Browse famous quotes and profile details for Helen Dunmore. more

You May Also Like

“Člověk se přirozeně nemůže od dětství osvobodit, aniž by se jím podrobně nezabýval, jak již dlouho víme z Freudových výzkumů. Čistě intelektuálním věděním přitom nelze ničeho dosáhnout. Účinné je pouze rozpomenutí se, které je zároveň znovuprožitím. Mnohé zůstane nevyřešené díky rychlému plynutí let a přemáhajícímu proudu věmů z právě odhalovaného světa. Od toho se člověk neosvobodil, nýbrž jenom vzdálil. Vrátí-li se tedy z pozdějších let zpátky k dětským vzpomínkám, nalezne tam ještě živé části vlastní osobnosti, které se ho pevně chytí, připojí se k němu a prosytí jej znovu pocitem dřívějších let. Tyto části jsou ale dosud ve stavu dětství, a proto silné a bezprostřední. Pouze jsou-li opět spojeny s dospělým vědomím, mohou pozbýt svůj infantilní apekt a mohou být upraveny. Vždy musí být nejprve prozkoumáno toto "osobní nevědomí", to znamená musí dojít k jeho uvědomění, jinak nelze otevřít vstup ke kolektivnímu nevědomí.”

“From sunrise to sunset, I was in the forest, sometimes far from the house, with my goat who watched me as a mother does a child. All the animals in the forest became my friends, even dangerous and poisonous ones. Thanks to my goat-mother and my Indian nurse, I have always enjoyed the trust of animals--a precious gift. I still love animals infinitely more than human beings.”

“البئر الأولى هي بئر الطفولة . إنها تلك البئر التي تجمعت فيها أولى التجارب والرؤى والأصوات ، أولى الأفراح والأحزان ،والأشواق والمخاوف التي جعلت تنهمر على الطفل ، فأخذ إداركه يتزايد ، ووعيه يتصاعد ، لما يمر به كل يوم ، يعانيه أو يتلذذ به . وكلما استقى من تلك البئر، ازداد مع ريّه فهمه لهذه التجارب والرؤى والأصوات ، بأفراحها وأحزانها ، وإذا يمتح من مائها ، لن يعرف ما الذي سيصعد إليه من صفوٍ قرير ، أو طين وعكر ، وقد يكثر الطين والعكر ، ويقل الصفو القرير . ولم لا؟ إنّه بذلك يعيش ويتغذى : إنها البئر التي لن يكون له عنها غنى . وإذ يعود إليها كل مرة ، فهو إنما يرد ينبوعًا دائم الفيض في طوايا إنسانيته.”