“… ze všeho nejvíc ji v tu chvíli skličovala nezbytná myšlenka: “Co kdybych ale nemusela umřít! Co kdybych mohla žít, ta nekonečnost! A tohle všechno by bylo moje! Každou minutu bych proměnila ve věčnost, nic bych nepropásla, každý okamžik bych na vážkách odvažovala, ani chviličku bych nepromarnila!” Říkal, že nakonec ji z té myšlenky popadla taková zlost, že už si přála, aby ji někdo zastřelil co nejdřív.” DostoyevskyFaveAh Author:najobľúbenejší od Dostojevského