“S tím mrtvým klukem jsem se kamarádil tak napůl, moc jsme se nevídali, protože byl starší a nechodil do mý školy. Dokázal jezdit na kole bez držení tak, že mu člověk ani nepřál, aby si natlouk. V duchu jsem se za něj pomodlil. Jen prostě, že mi je to líto. To je všechno, co si pamatuju. Upřeně jsem se na tu krev díval a sám sobě namlouval, že když se na to budu dívat dostatečně upřeně, dosáhnu toho, že se krev vrátí zpátky do toho kluka a že ho tak vlastně oživím. Něco podobnýho se už stalo. Tam, kde jsem bydlel předtím, než jsem se narodil. Česný, že to byl zázrak. Jenže tentokrát to nezabralo.” Smrt Book:Pigeon English Source: Pigeon English
“Už jsem jednou mrtvýho člověka viděl. Bylo to tam, jak jsme bydleli, na trhu v Kaneši. Paní, co tam prodávala pomeranče, srazil minibus; neviděl ho přijíždět nikdo. Já si představoval, že ty pomeranče, který se rozkutálely po zemi, jsou její šťastný vzpomínky a že hledají někoho jinýho, na koho by se mohly přilepit, aby nepřišly vniveč.” Smrt Book:Pigeon English Source: Pigeon English