“S tím mrtvým klukem jsem se kamarádil tak napůl, moc jsme se nevídali, protože byl starší a nechodil do mý školy. Dokázal jezdit na kole bez držení tak, že mu člověk ani nepřál, aby si natlouk. V duchu jsem se za něj pomodlil. Jen prostě, že mi je to líto. To je všechno, co si pamatuju. Upřeně jsem se na tu krev díval a sám sobě namlouval, že když se na to budu dívat dostatečně upřeně, dosáhnu toho, že se krev vrátí zpátky do toho kluka a že ho tak vlastně oživím. Něco podobnýho se už stalo. Tam, kde jsem bydlel předtím, než jsem se narodil. Česný, že to byl zázrak. Jenže tentokrát to nezabralo.”
Book:Pigeon English